Stručná historie Brna

Největší město Moravy je rozloženo v místech, kde archeologické nálezy dokládají osídlení již v době kamenné. Později zde vznikla četná hradiště a samozřejmě také hrad, v jehož centru stávala nejprve románská rotunda, poději bazilika. Okolo hradu se pak zřejmě již počátkem 11. století rozvíjela osada, jež se stala později základem středověkého opevněného města. Jeho význam postupně narůstal a ve 14. století již bylo centrem prakticky veškerého důležitého dění na Moravě – sídlila zde moravská markrabata, sněmy moravských šlechticů a také odvolací i zemský soud. Konaly se tu trhy, zakládaly se kláštery a kostely, špitály a vznikla také královská kaple sv. Václava.

Výše zmíněný hrad byl záhy zničen, přičemž ve 13. století vyrostl díky Přemyslu Otakarovi II. hrad nový, na kopci Špilberku, na němž po několik desetiletí sídlila moravská markrabata – Jan Jindřich a Jošt Moravský (viz dále kapitola Špilberk). Od 18. století sloužil Špilberk, dnes díky své poloze dominanta města, jako vězení, a to bohužel až do 2. světové války, kdy zde byli vězněni čeští vlastenci.

Pevnost se zasloužila i o to, že Brno během třicetileté války nebylo nikdy dobyto, nicméně bylo silně poškozeno. V následujícím 18. století se v Brně rozvíjely manufaktury, zvláště textilní, a město kulturně vzkvétalo, hrálo se tu divadlo, ale to vše trvalo pouze do napoleonských válek. Roku 1777 se Brno stalo sídlem biskupství a kostel sv. Petra a Pavla na vrchu Petrově se stal katedrálou.

V 19. a 20. století se Brno proměnilo v podstatě v průmyslové město, později pak v město veletrhů a výstav. Výrazně se rozšířilo a spojilo se s původními předměstími. Do současnosti se v  Brně dochovala řada starých a architektonicky cenných staveb – kostelů, klášterů a paláců. Moderní architekturu reprezentuje jedinečná funkcionalistická vila Tugendhat, práce architekta L. Miese van der Rohe (1930 –1931) a mezi jinými také moderní budova Janáčkova divadla, otevřená roku 1965.